Každé vypité společenské setkání má zjevné nepříjemné následky, které pociťujeme druhý den. Mnoho lidí by asi dalo hodně za to, aby se od toho dokázali osvobodit. Ukazuje se, že vědci už na tom pracují a dosavadní výsledky jejich výzkumu jsou slibné.
Nejhorší účinky konzumace alkoholu sahají daleko za kocovinu, která vám trhá hlavu. Alkohol zanechává tělo se spoustou toxických vedlejších produktů, se kterými se musí vypořádat, což může časem vést k vážnému poškození. Omezení konzumace alkoholu je samozřejmě nejlepší způsob, jak předejít negativním vlivům pití, ale čínští vědci vyvinuli alternativní metodu: geneticky modifikované probiotikum. Nový lék ukázal slibné výsledky v testech na myších.
Enzym naděje v boji proti kocovině
Nejjednodušší způsob, jak se kocovině vyhnout, je samozřejmě pít méně alkoholu. Pro lidi, kteří raději slaví ve společnosti více procent, se však pomalu otevírá šance, jak se tomuto nepříjemnému stavu vyhnout. Obecně platí, že když pijeme alkohol, naše tělo používá enzym zvaný alkoholdehydrogenáza (ADH) k rozkladu jeho molekul. Právě koncentrace tohoto enzymu v těle určuje, jak rychle se kdo opije. Lidé s jeho vysokou koncentrací jsou popisováni jako lidé se „silnou hlavou“.
Ne všechny typy ADH jsou však v tomto ohledu stejně účinné. Proto se vědci rozhodli, že se na ně podívají blíže, aby vybrali ten, který by se nejlépe hodil pro případnou léčbu kocoviny.
A uspěli. Ukázalo se, že jde o variantu ADH1B, která je, zajímavé, rozšířená mezi polynéskou a východoasijskou populací. A co je nejdůležitější, tato varianta je asi 100x účinnější v metabolizaci alkoholu než kterákoli jiná. Když už jsme identifikovali potenciální terapeutické činidlo, měli bychom zvážit, jaký, nejlepší neinvazivní způsob, jak něco takového podat potenciálnímu pacientovi, aby to pro něj bylo bezpečné?
Probiotika plněná enzymy
Odpovědí na tuto výzvu se ukázala být probiotika, která jsou v současnosti mimořádně populární. Zde bylo rozhodnuto použít Lactococcus lactis . Jedná se o bakterii, která se zajímavou shodou okolností typicky používá při fermentaci k výrobě podmáslí nebo sýrů. Vědci upravili bakterii tak, aby produkovala lidský enzym ADH1B, a zjistili, že je to bezpečné.
Na samém začátku však bylo rozhodnuto zkontrolovat pomocí myší, zda něco takového bude vůbec fungovat? Tyto myši byly rozděleny do 3 skupin po 5 jedincích, přičemž skupiny se lišily množstvím alkoholu podaného hlodavcům. Tato bakterie byla navržena tak, aby chránila maskovaný ADH1B před žaludečními kyselinami, aby enzym nebyl jednoduše zničen v trávicím procesu.
Jak vůbec testy probíhaly? Inu, míra střízlivosti myší byla hodnocena měřením doby, po které se hlodavci umístění na zádech dokázali znovu otočit. A zde se ukázal rozdíl mezi „léčenou“ a „neléčenou“ myší a zároveň se projevila účinnost ADH1B. Polovina hlodavců, kteří užívali probiotikum s protialkoholovou náplní, se dokázala otočit více než hodinu po působení alkoholu. Čtvrtina nikdy neztratila schopnost otočit se. „Neléčené“ myši vykazovaly známky opilosti a nebyly schopny se postavit na nohy, když byly položeny na záda. Jinými slovy, myši, kterým bylo podáváno modifikované probiotikum, se zotavily z expozice alkoholu rychleji než myši, kterým nebyl lék podáván.
Experiment jasně ukázal, že správně podávaný ADH1B pomáhá snižovat úroveň vstřebávání alkoholu, ale také výrazně zkracuje dobu trvání potenciální kocoviny. A co víc, také pomáhá chránit klíčový orgán pro fungování těla: játra. U myší, které užívaly analyzovaný enzym, byla zjištěna mnohem nižší přítomnost lipidů a triglyceridů, které jsou obvykle spojeny s poškozením tohoto orgánu v důsledku konzumace alkoholu. Nezbývá než čekat na lidské zkoušky.